Dostal se mě do ruky nůž laponského stylu finského výrobce Marttiini. Měl světlou lakovanou rukojeť. Ta se mě moc nelíbila a navíc měl lak už poměrně dost prasklin.

Chvilku jsem váhal, ale nakonec jsem rukojeť nože obrousil, namořil na tmavou hněď a napustil olejem. Teď už to chce jenom pořádný pouzdro, řekl jsem si. Nějakou kůži jsem ještě doma našel, tak jsem se na to vrhnul.

Jako první jsem udělal koženou vložku, do které se zasouvá čepel nože. Zabrání se tím proříznutí stehů pouzdra a navíc se pouzdro nože zpevní a je bytelnější. Vložku nešiju, pouze lepím.

Na řadu přišlo samotné pouzdro. Pro finské nože se nejvíce hodí pouzdro toulcového typu. Uříznul jsem si tedy kus kůže v požadované velikosti pouzdra s přesahy na šití. Kůži jsem namočil ve vodě a začal lehce tvarovat na noži. Když si kůže dostatečně "sedla" a začala chytat tvar, nechal jsem ji trochu proschnout na topení. Asi po hodině jsem pokračoval. Měkou tužkou jsem si nakreslil přesný tvar pouzdra a nožem pak přebytečné okraje odříznul.

Z proužku kůže jsem si přiřízl další vložku proti prořezu, tentokráte do místa mezi rukojetí a začátkem čepele, kde hrozí proříznutí stehu při vytahování nože z pouzdra.

Inspirován povídkami Vlasty Redla "Hoří" a "Poprvé" Miloše Knora (čímž se nechci s těmito pány srovnávat), jsem se jednoho dne cestou autem do práce lehce zamyslel.. Asi taky něco napíšu, řekl jsem si. Co jsem si slíbil, to jsem také dodržel. Humorností  se výše zmíněným pánům těžko vyrovnám, ale slib byl slib.. Můj výtvor můžete klidně kriticky posoudit..

Pustil jsem se do rozborky nože Outdoorsman firmy Cold Steel. Jednak mě zajímalo, jakou šířku má trn v rukojeti a za druhé mě k tomu přiměl fakt, že byť je nůž vyšší cenové kategorie, stále je to "jen" sériový kousek a rukojeť z kratonu mě přišla u konce jaksi "dutá" a při pevnějším úchopu se podivně (i když jen lehounce) prohýbala. Chtěl jsem se tomu podívat na zoubek.

Nožem Outdoorsman jsem si tak trochu splnil svůj sen. Ještě kdysi před tím, než jsem šel na vojnu, jsem o nožích Cold Steel četl v časopisu Střelecký magazín. Tuším, že to bylo někdy v roce 1992. Tehdy se tam psalo o sérii nožů tanto, kterou se tato americká nožířská firma proslavila. V článku bylo i několik fotografií nožů tanto. Na jedné, nebo dvou fotkách, byl vidět nůž master tanto zabodnutý do dveří auta a probodnutý ocelový barel. (k vidění je
dnes na youtube dost filmečků s celou řadou nožů Cold Steel) Už tehdy se mě tyhle nože moc líbily, ale cena přes deset tisíc korun mě jaksi držela chladným.

Nedávno jsem trochu prolézal web a po několika letech jsem se zas podíval po těchhle nožích. Objevil se mezi nimi i pro mě dosud neznámý kousek Outdoorsman a ceny celkem klesly. Začal jsem pátrat a našel jsem firmu, která zastupuje Cold Steel u nás. Nůž jsem u nich objednal a dopadlo to tak, že po dvou měsících nejenže nůž stále nebyl, ale ochabla i veškerá komunikace ze strany "prodávajícího". Naštěstí pro mě, jsem narazil na web noze-nuz.com a díky nim byl nůž cca do deseti dnů u mě doma. Dlužno podotknout, že komunikace s noze-nuz.com byla příkladná a odpovědi na mé otázky přicházely vzápětí.

Nechci tvrdit, že následující "návod" je jediný správný, ale mě se osvědčil. Na začátku mého "bublání" jsem měl docela potíž to nějak vychytat, tak snad to někomu pomůže. Vím, že návodů na to, kterak zabublat je na webu celá řada, ale celkem se od sebe v pár důležitých maličkostech liší.